aktualizováno: 13.06.2010 21:28:56
Moje jezdecká historie |
|
Zde něco málo ze stájí,kterými jsem si prošla
 Plandry
Asi před třemi roky v létě,mě moje kámoška Míša vzala na plandry ke koníkům kam zrovna chodila...Touto stájí jsem neprošla jako člen bylo to spíš jen takový čumendo,ale koně mě zaujali a chtěla jsem začít jezdit,jenže to už byl problém pro naše...jak je asi známo,každý si někdy asi prošel tím,že ho rodiče nechtěli pouštět ke koním a měli o svoje děti strach..bohužel tak i já byla jedna z nich...mohlo mi být asi tak dvanáct a pamatuju si,že jsem měla strašnej strach z koní:-D
Čížov
Na podzim roku 2006(myslím) jsem jela svojí první vyjížďku na fjordském valachovi Nicovi-tajně.Našim jsem to řekla o něco později a vzali to vcelku v pohodě a vyjížďku jsem jela ještě jednou a taky v této stáji asi naposled...
Jk Niss
Po dlouhé zimě jsem zatoužila konečně chodit do klubu a tak jsme se s mojí kámoškou Maruškou dostali do klubu Jk Niss v Jihlavě.Zezačátku jsem se starala o kobylku Bonu-dvacetileté ČT.Za ten půlrok co jsem tam byla jsem se na ní svézla jen dvakrát.Prakticky jsem tam byla každý den a aspoň si sní užívala procházky.Na začátku června mi ale majitelka stáje ohlásile,že Bona má už kupce.Bylo to tenkrát pro mě hrozně těžký,že mi odvezou kobylku na které mi záleželo a tak jsem odešla.Když jsem si asi po měsíci šla pro věci Bona tam byla a je tam stále i teď..smůla no:-D
Q ranch u pramene dyje
Jó tak na tuhle stáj si vzpomínám vždycky ráda:-)Samozřejmě to bylo zase dílo Míši,která mě tam dovedla a jezdí tam i dodnes.Jezdila jsem tam na Quatrech dokonce i na jednom paintovi jsem seděla a ty vyjížďky tam byli senzační jen byl problém-peníze.Za vyjížďky se muselo platit a bohužel tohle jsem si nemohla zas já dovolit.Léto to bylo moc hezké a já si tam nejvíc oblíbila quaterku Geri na které jsem nejčastěji jezdila.Na podzim jsem si měla onu kobylku pronajmout ale něják to nevyšlo.I na podzim mě Míša svezla několikrát na Mauríně ale opět následovala další zima bez koníků:-(.
Brtnice & Sasov
A konečně se dostávám k mému vrcholnému bodu:-).Ke Goldínovi.Zdenča-majitelka Golda byla kolegyně mojí mamky z práce a zrovna měla mimčo a sháněla někoho na pomoc ke koníkovi.No samozřejmě jak jsem to zaslechla tak jsem vylítla jako blesk a hned začala nutit mamku,aby tý pani zavolala:-DDomluvili jsme se na termínu kdy se za koníkem pojedeme podívat...Nemohlo se zatím na něm jezdit,protože ho kovář blbě okoval a přes celou zimu stál,ale asi po čtrnácti dnech jsme začali spolu chodit na krokové vyjížďky:-)Byla jsem tenkrát moc šťastná a jsem ui dodnes.Jenže asi v polovině května jsme se na požadavek majitele stáje museli přestěhovat.Naštěstí se našlo místečko u pana Sklenáře na Sasově a jsme tam nyní i dodnes i když o hromadu zážitků vybavenější:-)a doufám že i ještě dlouho zůstanem  |
